Africký mor prasat – první výskyt v České republice

Dne 26. 6. 2017 potvrdila Národní referenční laboratoř pro africký mor prasat přítomnost viru afrického moru prasat (dále jen AMP) u uhynulého divočáka, který byl nalezen v Želechovicích nad Dřevnicí ve Zlínském kraji. Dne 27. 6. 2017 byl potvrzen původce AMP Státním veterinárním ústavem Olomouc u druhého uhynulého divokého prasete ze stejné lokality. Vzorek z tohoto druhého kusu byl rovněž zaslán ke konfirmaci do Národní referenční laboratoře pro africký mor prasat.

Jedná se o první případ této nákazy v České Republice. V chovu prasat nebyl AMP doposud prokázán a nebyly zatím potvrzeny ani žádné další případy u divokých prasat.
V letošním roce byly hlášeny případy nákazy u domácích i volně žijících prasat z Estonska, Litvy, Lotyšska, Polska, Ukrajiny a Sardinie.

AMP je vysoce nakažlivá nebezpečná virová nákaza postihující všechny věkové kategorie prasat domácích a volně žijících. Nákaza není přenosná na člověka. K přenosu viru dochází přímým kontaktem s infikovanými prasaty nebo prostřednictvím kontaminovaných materiálů a krmiv. Virus AMP je vysoce odolný ve vnějším prostředí a v materiálech živočišného původu. K zavlečení nákazy často dochází prostřednictvím syrových nebo nedostatečně tepelně upravených výrobků obsahujících vepřové maso.

Klinické příznaky onemocnění se podobají klasickému moru prasat. U infikovaných zvířat dochází k náhlým úhynům, v případě akutního průběhu onemocnění se objevuje horečka, malátnost, dýchací poruchy, ztráta chuti k příjmu potravy, zažívací obtíže a přítomnost krvácenin na kůži a vnitřních orgánech. U březích prasnice může dojít ke zmetání.

Léčba není možná, vakcína proti AMP neexistuje. V případě potvrzení výskytu nákazy v chovu se postupuje podle zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon) a vyhlášky č. 202/2004 Sb., o opatřeních pro předcházení a zdolávání afrického moru prasat.

Veterinární opatření, která Státní veterinární správa přijme, budou směřovat k zabránění zavlečení nákazy do chovů domácích prasat. Ochrana chovů prasat spočívá zejména v zajištění biologické bezpečnosti, především je nutné zamezit kontaktu s volně žijícími prasaty (kvalitní oplocení), zabránit přístupu nepovolaných osob do chovů, provádět důkladné čištění, dezinfekci, dezinsekci a deratizaci stájí a jiných prostorů a zařízení, kde jsou zvířata chována, a nezbytné je také zajištění bezpečnosti krmiv (nezkrmování kuchyňských odpadů).

K zamezení šíření nákazy je nezbytné neprodleně hlásit zvýšené či hromadné úhyny v chovu prasat nebo zvýšený výskyt zmetání prasnic.