Trenér Tesař svého rozhodnutí převzít Český Brod nelituje
Na výzvu vedení fotbalového SK Český Brod na čele s prezidentem Lubošem Horou a po léta v oddíle působícím Zdeňkem Pačesem, popřípadě žádost kapitána a manažera Viktora Pařízka zareagoval zkušený trenér Jiří Tesař slovy: „Vaši nabídku beru.“
Ujal se mužstva pět kol před závěrem podzimní části ročníku 2010 - 2011. Dnes? Nelituje zpětně svého rozhodnutí?
„Ne, ne. Nejenže nelituju, naopak. Mám příjemný pocit z toho, co jsme jako tým, co vedení SK na čele se jmenovanými lidmi a dalšími obětavci až dosud vykonali pro záchranu klubu v otázce setrvání mančaftu mezi středočeskou elitou.“
Mnozí z příznivců českobrodského SK by určitě uvítali, kdybyste se jim více zviditelnil?
Jsem odchovancem Sparty. Dokonce jsem si v patnácti, šestnácti zahrál za reprezentační výběry. Stop dalšímu kariérnímu vzestupu vystavila vážná zranění obou kolen. Neskončil jsem však. Jakmile jsem se trochu cítil v pořádku, obul jsem kopačky znovu, mimo jiné v pražském přeboru za Pragovku, v divizním Smíchově. Kamarád Pepík Zvonič, známý prvoligový sudí a delegát mě navíc zlomil, abych to zkusil s píšťalkou. Kariéru jsem dohrával v rezervě pražského celku Loko Vltavín.
Říká se o vás, že jste ve všem cílevědomý člověk. Prý vlastníte i profilicence mládeže ČMFS a UEFA?
Bez seriózních odborných poznatků se nedá fotbal ani na úrovni kraje dělat.
Kde jste trénoval předtím, než jste zamířil na Kutilku?
Před Českým Brodem jsem působil nedaleko, ve Staré Boleslavi/Brandýse. Byl jsem odtamtud „odejít“. Následně nebylo pro mě ponižující věnovat se doma v Třeboradicích mládeži, vést naděje v pražských soutěžích. Po čtvrt roce se mi telefonicky ozval Viktor Pařízek. Ty ostatní návaznosti už znáte.
Přišel jste do oddílu, který měl na svém kontě pět kol před závěrem podzimu pouhých pět bodů?
Přesně tak tomu bylo. Neřešil jsem po svém příchodu, že jde o situaci beznadějnou, neřešitelnou. Našel jsem v SK lidi, kterým není osud klubu s bohatými tradicemi lhostejný. To byl veledůležitý základ, z něhož jsme se mohli odpíchnout. Nechybělo především chtění! Všech.
To chtění by neškodilo rozvést?
Myslím si, že naše současné postavení v tabulce napovídá, že nejsme bez šance se mezi středočeskou fotbalovou elitou udržet.
Přitom, více než moc, určitě litujete, že před vstupem do jarních odvet nezůstal kádr pohromadě. Na třech oporách základu se podepsala dlouhodobá zranění? Ty vám jistě citelně chybí...
Tím více, že jde o kluky, kteří mají třetiligové parametry.
Soutěž je před svým závěrem, ale vydatně posílené Zápy s předstihem zamířily do divize. Kdo bude podle vašeho názoru tím druhým postupujícím, Štěchovice, nebo Neratovice/Byškovice?
Přitom podle mého zcela odlišného názoru nejlepší fotbal předvádějí Dobrovice. Nechápu, jak jim mohla šance návratu do divize protéct doslova mezi prsty. Ale k jádru věci. Druhého postupujícího si netroufám tipnout, i když...
Promiňte, patrně chcete říct, že jste mohli vydatně pomoci Neratovicím, kdybyste udrželi ještě v 74. minutě nadějné vedení 2:0 proti Štěchovickým...
Ztratit vedení 2:0 a naopak třikrát za čtvrt hodiny inkasovat, to dodnes bolí. Vedení, kabinu. Moji maličkost zvlášť. Nedivil jsem se ani fandům, kteří nechápavě kroutili hlavami, co jsme tak sami sobě zcela zbytečně nadrobili v otázce setrvání v přeboru.
Zdá se podle výsledků středočeských týmů v divizi, že vaše snažení udržet se v soutěži je ovšem reálné?
Nejen já jsem zastáncem pragmatických názorů a věcí. Ty nepatří pouze do vědy, ale i fotbalu. V duchu: má dáti, myslím dobrým výkonem, se vydej a bereš tři body. Nejen mančaftu v tomto slova smyslu věřím.
Taková víra v sílu SK je ta nejpatřičnější cesta. Nejen k dílčím úspěchům?
Kdyby tak tomu nebylo, ztrácela by nejen moje práce, především vedení klubu, smysl.
Mojmír Strachota - Kolínský deník