Šmejkalův vítězný žolík - Fischerová

Dvojky jsou především o univerzálnosti a takového univerzálního vojáka měl k dispozici trenér českého ženského národního týmu v osobě LUCIE FISCHEROVÉ, jinak opory prvoligového celku z Českého Brodu. "Fíša" na světovém juniorském a ženském šampionátu v Brně točila posty i lavičku a vůbec neměla jisté, že v klíčovém

finálovém duelu se Slovenkami půjde na plac. Nakonec zůstala téměř celý první set jen na lavičce, ale v jeho konci jí trenér z lavičky zvedl a vyslal do boje. Udělal dobře, Fischerová se mu odvděčila velmi dobrým výkonem, který gradoval v klíčových momentech rozhodujícího setu. V tu chvíli nemohl člověk nevzpomenout na podobné výkony mužského reprezentanta Karla Bláhy, který také proslul chladnokrevností a odvahou v závěrech zápasů. Šmejkalův přiložený žolík tak rozhodl o tom, kam půjde zlato.

Lucko, ve finále jsi ale v základu nenastoupila. Trenér tě vyslal do boje až v průběhu zápasu. Překvapení?

Asi ano. My jsme se točili v průběhu turnaje několikrát, takže trenér zřejmě neměl mezi námi vybráno dopředu.

Základní skupina byla ve vašem podání takovým lepším tréninkem. Alespoň tedy tomu nasvědčují výsledky.

Neztratily jsme ani set.

A co v semifinále s Maďarkami. Tam už to byla jiná káva. Vyhráli jste v prodlouženém třetím setu, takže docela to asi byly pěkné nervy?

Tak to není ani tak otázka na mě, ale spíše na holky, které v tomto zápase nastoupily. Každopádně tam to bylo o dost těžší. Maďarky měly dobrý servis a u nás byl problém s příjmem. Holky to ale dokázaly vybojovat.

Ve finále se to nevyvíjelo vůbec pro vás dobře, první set získaly Slovenky. S tvým příchodem na hřiště ale přišlo zlepšení hry.

V koncovce prvního setu, kdy jsem šla na hřiště, už se moc nedalo dělat. Šla jsem tam s tím, že mám jiný styl hry a ten nemusel soupeři vyhovovat.

Změnilo se toho více, začali jste lépe podávat, útočit konečně do slabší smečařky, stahovat se z bloku. Projevilo se to na skóre.

Ono se to takto nedá říci. Holky se snažily útočit ne do Peruňské, na bloku se Janě Möglichové sem tam povedlo něco zablokovat. Měly jsme od trenéra pokyny a snažily se je dodržet. Někdy se to zkrátka nepovede tak, jak člověk chce.

S postupujícím časem vaše převaha narůstala. Leč třetí set byl nahnutý. Ty jsi ale v jeho závěru hrála fantasticky, co útok, to bod a navíc všechno čisté údery do prázdných míst. Věřila jsi si?

Měla jsem výbornou nahrávku od Lucky Vokáčové. Nebylo to ani o víře. Věděla jsem, že musím riskovat a hrát naplno, jinak bychom nevyhráli. Tam už to bylo dané, že když nedám bod, tak končíme se stříbrem.

Za stavu 11:11 ve třetím setu přišel klíčový moment. Míč, kde Slovenky rozehrály příjem zřejmě do autu, bližší rozhodčí sice ukázal aut, ale nepískalo se a hrálo se dál. Po tvém autu se už ale pískalo a pak se hodně diskutovalo. Rozhodčí bod přisoudili vám, ale jak jsi to ze svého pohledu viděla ty?

Já jsem na slovenské straně viděla při rozehrávce jasný aut a rozhodčí, který u toho stál blíž, ukázal aut.

Jak se vůbec koukáš na to, že tak důležitý zápas pískají dva rozhodčí ze země jednoho ze soupeřů a navíc k tomu jeden z nich byl členem oddílu, ve kterém hrají tři z pěti hráček vaší sestavy?

Nemělo by to být. Bohužel ale je mi jasné, že rozhodčích je málo a ti z některých zemí nemají tolik zkušeností.

Asi nebylo snadné po té nekonečné diskuzi se koncentrovat na rozhodující míče?

I potom to šlo bod za bod. Danka Peruňská proměnila, já proměnila a byl tu mečbol. Znovu jsem proměnila.

Nějaký ten titul už ve sbírce máš. Jakou pozici bude mít tento?

Čím je člověk starší, tím si těch titulů váží vice.

Martin Maršálek - Nohec Magazín