O historii a zajímavostech Kolínska: Český Brod

Milí čtenáři, dnes vám přinášíme další díl našeho nového seriálu, ve kterém bychom vám rádi představovali zajímavá místa našeho regionu, zapomenuté příběhy, málo známé drobnosti či kuriozity z historie Kolínska, které se jimi, byť se to někdy nezdá, pyšní takřka na každém kroku. Seriál budete na našich stránkách nacházet každou sobotu jako malé zpestření vašeho víkendového čtení.  

Český Brod

Na první a povrchní pohled je Český Brod vcelku nenápadné a nezajímavé město. Z oken projíždějícího vlaku vypadá jako nevzhledná průmyslová oblast, která nestojí za podrobnější poznání. Hlavní silnice město míjí a do historického centra zavítají jen náhodní zájemci. Nebo ti, kteří vědí, co zde mohou objevit pozoruhodného.

Město Český Brod, které udiví svými památkami, založil pravděpodobně již v první polovině dvanáctého století na trstenické stezce biskup Jan I. Šlo o trhovou osadu na důležité cestě spojující Prahu s jižní a východní Evropou. Volba místa byla naprosto logická. Brod přes říčku Šemberu, den cesty
z Prahy i do Kouřimi. Kolem roku 1268 se město jmenovalo Biskupův Brod. Historické jádro ukazuje domy středověkého původu, mnohé mají sklepy a přízemí gotické, zdivo prvních pater renesanční.

Podzemní prostory jsou jednou z největších zajímavostí. Jejich nepatrná část je přístupná z městského informačního centra, někdejší radnice. Můžete poznat asi sto padesát metrů katakomb, které zpřístupnila parta místních nadšenců. Kamenné klenby, patrně z patnáctého století, tajemně mlčí. Nic neprozradí ani plány podzemí; do dneška se nezachovaly. Jen malý náznak chodby směřuje kamsi ke kostelu svatého Gotharda.

Dnešní gotický chrám navazuje na původně románský kostelík. Nemá kryptu, ani žádné jiné podobné prostory. V případě významného chrámu je to podivné. Na další odkrytí chodem nejsou peníze, a tak až čas ukáže, zda nenápadná chodba z radnice vede skutečně kamsi pod kostel.

Nedalekou Lipskou horu známe všichni z hodin dějepisu. 30. května 1434 zde došlo ke známé bitvě, kde se utkala vojska katolické i kališnické šlechty s polním vojskem sirotků a táborů. Údajně při ní zahynul Prokop Veliký. Jsou i náznaky, že Prokop koncem bitvy nenápadně zmizel a panská jednota ho, spíše náhodou, možná i zradou, zajala až kdesi za Úvaly. Na vrcholu kopce stojí od roku 1881 pískovcová mohyla. V roce 1939 byla svědkem přísahy věrnosti vlasti, kterou skládalo dvacet tři generálů Československé armády. Patnáct z nich se osvobození od německých okupantů nedožilo. V okolí památníku je klid jakoby vyzývající k tichému zamyšlení. Nejen nad husitskými válkami, ale i nad všemi dalšími. Panoramatická vyhlídka od Českého Středohoří přes Říp až po Krkonoše náladu k úvahám o všemožných souvislostech nenápadně podporuje.

V budově českobrodského gymnázia podepsali 8. května 1946 představitelé německé brané moci definitivní kapitulaci. Méně známá epizoda z konce druhé světové války připomíná vojáky v jeepech s bílými hvězdami na kapotách. Pololegální mise vojáků US army dorazila 8. května 1945 časně ráno do východočeských Velichovek s cílem kontaktovat polního maršála Ferdinanda Schörnera a přesvědčit ho o nesmyslnosti dalšího odporu pozemních vojsk. Nezastihli ho, neboť „hrdinný velitel“ krátce před příjezdem Američanů z lázní uletěl soukromým letadlem. Pří zpáteční cestě konvoj třiceti vozů projížděl Českým Brodem.

Celkem snadno se vojákům podplukovníka Roberta Pratta podařilo zabránit vyvraždění padesáti obyvatel města a okolí. „Stateční bojovníci SS,“ kteří hromadnou vraždu připravovali, neměli chuť k nějakému většímu střetu s Američany. Český Brod stojí za návštěvu nejen kvůli historii. V okolí objevíte i překvapivě zajímavou krajinu.

Třeba horní tok říčky Šembery. Romantická divočina připomíná Šumavu a řeku Vydru. Říká se, že na Šembeře vznikla nejedna profesionální fotografie, která později ozdobila nástěnný kalendář. Popisky vyprávěly o šumavské bystřině.

Pavel Pávek - Kolínský deník