Na aerobik ji přivedla maminka
Eliška Strakošová vede v Českém Brodě oddíl aerobiku pod občanským sdružením Corridoor. Mladá trenérka vystudovala vysokou školu tělovýchovy a sportu v oboru sportovní a volnočasový pedagog. Dětem se věnuje již od roku 2000.
Dívky a chlapec se na trénincích pod jejím vedením věnují všeobecné sportovní přípravě, rozvoji celkové tělesné zdatnosti a přípravě sestavy, s níž poté jezdí na soutěže a exhibice. Elišku Strakošovou jsme zastihli a vyzpovídali při jednom z tréninků v českobrodské Sokolovně.
Vraťme se do minulosti, kdy jste začala s aerobikem?
Aerobik jsem začala cvičit přibližně v osmé třídě. Už od malička jsem ale tancovala, dělala balet a gymnastiku, takže se sportem jsem začínala už od malička, ale s aerobikem jsem začínala až ve zmiňované osmé třídě.
Kdo Vás k aerobiku přivedl?
Byla to moje maminka, protože jsem s ní začala chodit nejdřív na komerční cvičení, až pak jsem začala navštěvovat oddíl aerobiku v Českém Brodě. Závodit ve sportovním aerobiku jsem začala docela pozdě, myslím, že mi bylo sedmnáct let. Soutěžit jsem ale začala v Praze ve Fittnes clubu Olgy Šípkové u Jakuba Strakoše.
Hodně mladých lidí se aerobiku zejména v mládí věnuje, kde byl ten zlom a začala jste se mu věnovat profesionálně?
Podle mě to bylo jasné hned na začátku. Aerobik je nádherný sport, cvičení při hudbě, což se mi moc líbí. Jak jsem začala cvičit aerobik, tak mi bylo hned jasné, že to bude můj život.
Manžel je trenérem ve Fittnes studiu Olgy Šípkové, proč jste se rozhodla zůstat v Českém Brodě a nejít za manželem do Prahy?
Závodila jsem právě u manžela pod Fittnes clubem Olgy Šípkové, manžel nyní trénuje pod Corridoorem, což je nový klub a kde jsem začala trénovat i já, poté co jsem ukončila svoji závodní kariéru. Tady v Českém Brodě jsme vlastně odnož Corridooru.
S manželem jste se tedy potkala na aerobiku?
V Corridooru u Jakuba Strakoše jsem závodila asi dva roky, pak jsem s ním začala chodit, stal se z něj můj manžel, tím pádem jsem ukončila svoji závodní kariéru.
Máte půlroční dceru, aerobik i dcera Vám určitě zabírá hodně času, jak to zvládáte?
Je to docela náročné, ale naštěstí v tom nejsem sama. Pomáhá mi strašně moc moje mamka. A to, jak s věcmi a organizováním v Corridooru, tak hlavně s hlídáním, protože tady trénuji třikrát týdně celé odpoledne. Mám ještě poměrně čilou babičku, takže jsem zapřáhla víceméně celou rodinu. Pomáhají mi kamarádky, dokonce i maminky mých svěřenkyň, abych je mohla trénovat, tak jejich maminky jezdí okolo Sokolovny s kočárkem. Takže v tom nejsem sama.
Povedete dcerku k aerobiku?
Asi to nechám na dceři. Ať si samozřejmě zkusí co nejvíc věcí a pak si vybere, co jí baví nejvíc. Ale už teď, když je v tělocvičně, tak vidím, že je šťastná, takže uvidíme.
Má tam ten pohyb?
Určitě má, už ho měla v břiše. (směje se)
Manžel jezdí po soutěžích v zahraničí, jezdíte s ním?
V době, když jsem závodila, tak jsem samozřejmě jezdila. Teď už i kvůli tomu, že máme malou holčinu, to není tak jednoduché. V současné době jezdím se svými svěřenkyněmi, ale zatím jen na republikové, na mezinárodní se zatím neprobojovaly, protože teprve začínáme. Manžel to zvládá sám. (směje se)
Aerobik se poměrně často objevuje i v televizi, když dcera vidí tatínka v televizi, jak reaguje?
Zatím reaguje na televizi, ať je tam tatínek, nebo i reklama … (směje se)
Co byste chtěla dělat, až jednou potencionálně skončíte s aerobikem?
Zatím neplánuji končit s aerobikem, ale vystudovala jsem vysokou školu tělovýchovy a sportu v oboru sportovní a volnočasový pedagog, takže volnočasové aktivity a sport mě budou provázet asi celým životem. Kromě cvičení aerobiku se s manželem věnujeme organizaci seznamovacích kurzů pro školy, organizací soustředění, různých republikových tour, soutěží, takže se kolem sportu budu asi motat pořád.
Takže asi manažerka, nebo něco podobného?
To bych asi takto nenazývala, je to takové moc nóbl, ale dá se to tak říct. Organizujeme kurzy, školení, teď v poslední době jsem dělala školení v Českém svazu aerobiku, takže bych se i nadále chtěla pohybovat kolem sportu.
Zmínila jste Český svaz aerobiku, jak jste se k tomu dostala?
Sama ani pořádně nevím. Už několik let předcvičuji na Master Classech, což je soutěž Českého svazu aerobiku, oslovila mě také jedna organizátorka školení, abych vyškolila něco o Master Classech. Jezdím s dětmi na soutěž Wellness týmů, kde se mi umisťují celkem dobře. Teď nedávno vyhrály několik závodů, takže jsem školila trenérky, jak mají připravit děti na závody Wellnes týmů.
Zmiňujete se o Wellness, můžete čtenářům prozradit, co to znamená?
Wellness je v poslední době hodně používané slovo, je to něco jako symbol zdravého životního stylu, aspoň takto se to u nás překládá. Pro mě je to pohyb pro radost, není to vrcholový sport, je to pro dobrý pocit a pro zábavu.
Věnujete se Wellness i v Českém Brodě, jak staré děti tyto hodiny navštěvují? Navštěvují je i dospělí?
Teď právě, protože mám malou dcerku, tak jsem dospělé trošku ošidila, ale mám děti od tří let, až po „děti“, kterým je dvaadvacet. Tady v Českém Brodě mám přes sedmdesát svěřenců a další čtyři trénuji v Praze.
V Českém Brodě probíhá také mnoho soutěží, můžete některé prozradit?
Letos v listopadu budeme pořádat již osmý ročník Českobrodské soutěže v aerobiku, což je soutěž pro jednotlivce v komerčním aerobiku, kam může přijít úplně každý. Teď v březnu připravujeme soutěž Wellnes týmů, což je soutěž pohybových skladeb.
U Vašeho jména jsem našel i zmínku o soutěži Miss aerobic …
Tak to už je hodně dávno. Vyhrála jsem Miss aerobic Junior, ale v kterém roce to bylo, tak to už si nevzpomenu. O pár let později jsem vyhrála Miss Wellnes, což je podobná soutěž.
Martin Šnajdr - Kolínský deník