Místní část Liblice
Liblice jsou poprvé připomínány jako Lublice ve formuláři biskupa Tobiáše z Bechyně k roku 1289. V předhusitském období patřily k majetku pražského biskupství, později arcibiskupství. Pravděpodobně v roce 1418 zastavil arcibiskup Konrád z Vechty liblický poplužní dvůr Janovi Sekretáři ze Smržova, majiteli Kostelce nad Černými lesy, ale ten je držel pouze do 1. listopadu 1420, kdy padl v bitvě pod Vyšehradem. Po sekularizaci církevních statků na počátku husitské revoluce si Liblice přivlastnil Český Brod, v jehož držení zůstaly s výjimkou období kolem poloviny 15. století (v roce 1461 se vzpomíná jako majitelvsi husitský vojevůdce Jan Pardus z Vrátkova, který se v roce 1437 podílel na obléhání Českého Brodu) do roku 1623, kdy mu byl zkonfiskován majetek a prodán Karlovi z Lichtenštejna. Ten ves připojil k černokosteleckému panství, v jehož majetku pak Liblice zůstaly až do roku 1848.