kůrovcová kalamita v městských lesích

Aktuální informace o dění v městských lesích přináší Ing. Jan Kopáček.

Byl jsem požádán, abych napsal pár řádků o aktuálním dění v městských lesích. Mě ovšem veškeré ostatní dění a činnosti, které jsou převážně pozitivní, výrazně předčí jediná skutečnost. A tou je počínající kůrovcová kalamita. Tato kalamita, která v České republice letos vznikla nemá obdoby a předpovědi jsou pouze tragické. Pro představu uvedu pár čísel. Roční těžba v ČR se pohybuje mezi 15 - 20 mil. m3, nyní je od začátku roku vytěženo 10 mil. m3 kůrovcového dříví, přitom čeká na vytěžení ještě dalších 10 mil. m3 a výhled na rok 2019 je ten, že bude nově napadeno ještě tak 50 mil m3. Je to ovšem jen prognóza, která nemusí vyjít. Ovšem pokud výrazně nepomůže počasí (chladno a vlhko, popřípadě v zimním období silné mrázy), k tomuto zajisté dojde.
Nám lesníkům tak nezbývá než tzv. "neházet flintu do žita" a bojovat s kůrovci všemi prostředky, co máme k dispozici. Tím nejúčinnějším prostředkem je napadené stromy co nejdříve vyhledat, pokácet a odvézt z lesa pryč, popřípadě asanovat vytěžené dřevo insekticidy. Dále provádíme odchyt kůrovcu do tzv. lapaču s feromonovými odparníky, ale toto opatření je spíše kontrolního rázu. Také se dají v běžné situaci používat lapáky, což jsou pokácené zdravé stromy přikryté větvemi, do kterých je soustředěn nálet kůrovců. Další problém dnešního lesního hospodaření spočívá v důsledku této kalamity a tím je přetlak dřeva na trhu. Výsledek toho na sebe nenechal dlouho čekat a během roku 2018 razantně spadly ceny skoro veškerých jehličnatých sortimentů. Problém je, že tento pád cen se v příštím roce nezastaví, ale naopak bude nadále pokračovat.
Jisté je, že v ČR probíhá rozpad porostů smrku ztepilého v nadmořských výškách pod 500 m.n.m. a ať za to může globální oteplování, nebo přirozeně periodická teplejší fáze Země, my lesníci se s tímto faktem musíme smířit, poučit se a hledat řešení a alternativy. Protože náš zpracovatelský průmysl je zatím nastaven na smrk a bez něj si v podstatě nelze zatím představit dřevařskou výrobu. Musíme tedy dělat vše pro to, abychom zachovaly i dalším generacím lesy jako zdroj obnovitelné suroviny a aby byly odolné a zdravé.
Abych nepsal jen o kůrovci, je třeba také zmínit slibně vyhlížející žádost o dotaci prostřednictvím MAS Pošembeří na dokončení environmentálního centra v patře stodoly hájovny, kde by konečně bylo zázemí pro veškeré školní i mimoškolní aktivity spojené s přírodou, dále pak žádáme ze SZIF na pořízení nového lesnického traktoru. Také pokud jste navštívili hájovnu ve Vrátkově, zajisté vám neunikla daňčí farma, ale na volném prostranství jste žádnou zvěř neviděli. Je to z toho důvodu, že prostor farmy byl rozšířen a zvěř tak získala zpět svou přirozenou plachost a během dne se pohybuje převážě v lesní části.
Závěrem bych už chtěl jen zhodnotit uplynulé čtyři roky provozu výroby palivového dřeva. Myslím si a čísla to jen potvrzují, že se nám podařilo uspět na trhu s palivovým dřevem a nejenom dále zhodnotit dřevo v místních lesích vytěžené, ale i nabídnout lidem kvalitní zdroj tepla. Důkazem toho je i neustále narůstající poptávka.
Lesu zdar!

Ing. Jan Kopáček