KRAUSBERRY, trochu folku, blues i rocku

Parta okolo „českého Micka Jaggera" Martina Krause, je další ze skupin z hudební líhně pražské Hanspaulky. Martin Kraus u nás vystoupí ve čtvrtek 18. února 2016.

Odsud jsou Bluesberry (kde Martin hrával na bicí), ale i Žlutý pes, YoYo Band, Hlasova Žízeň, Navi Papaya. Krausovy písně jsou podmanivé až strhující, baví. Zpěvák do nich dává víc sebe, než u jiných bývá zvykem. Je to blues, to MUSÍ být osobní. Kapela vydala po 7 letech kompilační album jedenatřiceti chronologicky sestavených písní z celé své kariéry. Nahrávka vyšla 15. května 2015 v den 60. narozenin lídra skupiny Martina Krause. Chronologicky sestavené dvojalbum začíná písněmi Ohníčky, Camp a Jaroslav, které vyšly jenom na singlech nebo výběrech v polovině 80. let minulého století. Nejnovější skladbou je píseň Nastydlá z roku 2007 z desky Nálada. Základ sestavy Krausberry vedle jejího zakladatele Krause tvoří od začátku kytarista Mário Císař a baskytarista Jiří Kredba. Muzikanti na ostatních postech se často mění. „Řekli jsme si už před lety, že my dědci jsme nevyhoditelní, máme to jako definitivu. Jsem rád, že ještě fungujeme a že na to ještě někdo chodí. Bavíme se a nijak se navzájem neštveme. Takový podzim života považuju za docela dobrý,“ podotkl Kraus. Nové album podle něj nepřineslo žádné hudební experimenty, ale trochu folku, blues i rocku. Martin Kraus na sebe upozornil ve skupině Bluesberry. V kapele byl však jen hostem, hrál i na bicí a prezentoval vlastní písně Párek v těstíčku, Nový wawky nebo Rekreace ROH. V roce 1984 si odnesl své písně do vlastní formace Krausberry. Ta vyhrála soutěž Rock pro tento rok s písní Doláče, vydala dvě EP desky (1987) u firmy Panton. Od počátku 90. let skupina vydala šest alb - po debutu nazvaném jménem kapely Krausberry také desky „#### stačí drahoušku“, Na větvi, Šiksa a gádžo, Na Hrad! a Nálada. Ve čtvrtek 18. února přijedou Krausberry s malou partou do českobrodského KD Svět, kde odehrají svůj 2 hodinový koncert, který bude průřezem jejich tvorby a tento večer bude jistě parit k nezapomenutelným…

Petr Fořt