Angličtina trochu jinak

Už přes rok celý svět bojuje s Koronavirem. Asi se shodneme, že toto období přineslo pro nás spoustu ne-výhod, ale něco dobrého se tu přeci jen našlo. Čas byl využitý právě k hovorové angličtině. Za tu dobu jsme se hodně zlepšily, také díky našemu výbornému soukromému učiteli z Ameriky panu Larrymu H. Ten nám zorganizoval skvělou příležitost spojit se s americkými vrstevníky z malého městečka Hillsboro ze státu Wisconsin. Hillsboro je o trošku menší než Český Brod a zajímavé na něm je, že má české předky a dokonce jednou ročně je pořádána slavnost “Český den”.

A jak to probíhalo? Jedna třída ze základní školy se připojila on-line a celá diskuze se promítala na velké obrazovce. Probíhalo to formou kladením a odpovídáním otázek. Každý žák si z americké školy připravil jednu otázku a my jsme se jim pokoušely odpovídat a zároveň jsme se také ptaly. Zjistili jsme zajímavé skutečnosti jako například, že po škole nechodí přímo domu, ale sportují nebo hrají na hudební nástroje. Do školy je vozí proslavený oranžový školní autobus, který všichni známe z filmů. Nejezdí na školní kurzy – jako třeba lyžák nebo škola v přírodě, což je tedy škoda. Mají rozvrh pouze na dny A a B a ty se střídají (např. pondělí - den A, úterý - den B, středa - den A,...). Mají méně předmětů, než se u nás učí a například zeměpis se učí opravdu okrajově. Znalost v zeměpise jsme si hned vyzkoušely navzájem. Měly jsme vyjmenovat pět amerických států a na oplátku oni měli vyjmenovat pět evropských států. A jak to dopadlo? Podařilo se. Vtipné bylo, že evropské státy vyjmenoval jeden žák, původem ze Španělska. Některé dotazy, které zazněly směrem k nám nás opravdu zaskočily jako například otázka, zda máme v Česku dostupnost k vodě :). Nicméně jinak byli zvědaví, zda máme rádi pizzu, jaká jsou naše tradiční jídla nebo jak nejčastěji cestujeme.
Této zkušenosti si velice vážíme a opravdu jsme si to užily. Měly jsme obrovskou radost, že jsme jim rozuměly a oni zase rozuměli nám.
Touto cestou bychom chtěly ještě jednou poděkovat našemu učiteli, že to umožnil právě nám.

Marie Anna Papáčková a Brigita a Elisabeta Boudová