Nevím, zda byl nějakým způsobem porušen zákon o myslivosti či nebyl. Nicméně věřím, že pokud vedení města povolí v jeho centru odstřel, tak to má jistě právně zajištěné. Spíš se podivuji nad nezodpovědným počínáním některých obyvatel města. Měsíc dopředu všude visí oznámení o odstřelu s výzvou, aby do těchto prostor v inkriminovanou dobu lidi nechodili. Přesto na webu tn.cz někdo píše, že mu "padají broky na hlavu". Přesto se v době odstřelu na náměstí vyskytne dítě "zakroužkované" v televizní reportáži a přesto jsem zde v době odstřelu - mimo jiných - potkal i procházející se maminku s kočárkem! No tak to už snad nezbývá než si přát, aby těmto lidem, kteří nedbají výzev o bezpečnosti někdo tím brokem jednu střelil přímo do zadnice. Snad by se jim rozsvítilo! Netvrdím, že je odstřel holubů jedinou metodou, ale jsem přesvědčen, že je jedinou rychlou a alespoň na čas účinnou metodou v podmínkách, které zde jsou. Pro holuby v Českém Brodě jsou totiž podmínky pro život ideální: obilné silo plné zrní a doteď nezaoraná pole se spoustou kukuřice (např. při cestě od nemocnice na Novou Ves) a plno nezabezpečených budov, kde holubi v pohodě hnízdí a vyvádějí mladé - a v takových prostorech se jejich populace množí až 3x rychleji než ve venkovních hnízdištích. Co s tím? Otrávená návnada je k ničemu - holubi zde mají potravy dost. Nezabezpečené budovy? Jsou v soukromých rukách a každý majitel by musel investovat nějaké peníze, aby je zabezpečil. Kdo z majitelů to ale sám dobrovolně udělá, když nemusí a nikdo to po něm nevymůže? Odchytové klece? Proč by do nich holubi lezli za nějakou návnadou, když je potravy všude kolem dost? Oproti odstřelu "humánní likvidace" v nádobách s CO2? A jak je tedy chytit? Z toho všeho vyplývá, že patrně jedinou možností je odstřel. Pokud se přemnoží jakýkoliv rostlinný či živočišný druh nad únosnou mez, je třeba jeho selekce. Z rostlin to byl v minulosti třeba bolševník, dnes zažíváme velký problém například s invazivní netýkavkou žláznatou, v posledních letech rostoucí kolem břehů snad všech řek. Pokud se přemnoží černá zvěř, provádí se její hromadný odstřel, protože působí velké škody na zemědělských plodinách - stává se z ní škůdce. Pokud se přemnoží hlodavci, provede se deratizace. Proč nikdo nekřičí? Protože jde o škůdce. Ale je humánní zlikvidovat je otrávenou návnadou, která působí řadu dní a způsobí postupné vnitřní krvácení? Přemnožený holub je také škůdce. A jeho přemnožení může přinést a také přináší spoustu problému zdravotních a škod na zemědělských plodinách. Obrovské jsou rovněž škody na budovách. Holubi vyzobávají vápno z malty, spojující střešní krytinu a z omítek. Z narušené malty vyzobávají dále drobné kaménky, sloužící jako grit, který holubi potřebují pro dobré trávení. Narušují měkký stavební kámen (pískovec a opuka) - běžný materiál četných historických památek. Působí na něj jednak mechanicky (drápky a vyklováváním), ale především chemicky. Silně kyselá reakce deštěm rozmývaného trusu rychle rozrušuje příslušný materiál a umožňuje jeho další následnou destrukci zvětráváním apod. Dále narušují krovy, nátěry říms a další plochy a materiály, na kterých ulpí jejich trus. Vlhkost, která se drží v mnohacentimetrových vrstvách trusu uvolňuje kyseliny, které po dlouhodobém působení mohou narušit trámové konstrukce až pod mez jejich potřebné pevnosti. Městské populace holubů mohou být též významným zdrojem některých zoonóz (onemocnění přenosná ze zvířat na člověka). Uváděné hodnoty napadení byly převzaty z výsledků získaných z veterinárních a jiných výzkumných pracovišť.
Ornitóza : bratislavská populace je promořená původci ornitózy (rod Chlamydia) ve 26.5 % , brněnská populace ve 38.1 % .
Ptačí tuberkulóza : holubi jsou k ní značně rezistentní a klinické příznaky onemocnění se u nich nevyskytují. Sérologicky však byl prokázán kontakt s původcem (Mycobacterium) v 5 % bratislavské populace.
Klíšťová encefalitida : s původcem (virus KE) přijde do kontaktu velká část populace, neboť protilátky byly zjištěné u 37 % bratislavské populace.
Salmonely : původci onemocnění zažívacího traktu se u bratislavské populace vyskytovaly v 7 % , v pražské populaci byly na jedné lokalitě nalezeny až ve 22.2 %.
Prvoci : původci parazitárních onemocnění, přenosných do chovů drůbeže, se v bratislavské populaci vyskytli ve 34.5 % v případě Eimeria columbae a v 52.7 % - rod Trichomonas.
Toxoplasmóza : původci tohoto závažného onemocnění se vyskytli téměř u 2 % bratislavské populace. Významná role holubů v šíření této nákazy byla prokázána již v minulosti. Nemocní či mrtví holubi se snadno stanou kořistí koček, které jako definitivní hostitelé přenášejí nákazu na člověka, případně na další zvířata.
Roztoči: v hnízdech holubů zpravidla přežívá celá řada druhů roztočů. (Jejich detekci a přesné určení mohou provést pouze akarologové - specialisté na tento obor parazitologie). Většina z těchto roztočů jsou drobné formy (0,3-0,7 mm), jejich vývojová stádia (šestinohé larvy a osminohé nymfy) jsou pro svou třetinovou až poloviční velikost na hranici viditelnosti pouhým okem. Živí se buď krví či lymfou svých hostitelů, nebo organickými zbytky - úlomky peří, jinými roztoči žijícími ve vrstvách trusu apod. Společně s ostatními mikroskopickými částečkami jsou základem prachu, roznášeného nejen po napadených objektech, ale i v blízkém ovzduší a mohou působit jako alergeny. Čím více jsou takové objekty napadeny (velké vrstvy trusu, hnízda a mumifikované trupy uhynulých holubů na půdách), tím je větší pravděpodobnost výskytu alergických reakcí v nejbližším okolí. Nejnápadnějším, až 9 mm dlouhým roztočem v hnízdech holubů je klíšťák holubí (Argas reflexus). Jeho oválné a silně oploštělé tělo je svrchu kryto kožovitým štítem, s nápadným strukturně odlišitelným lemem po obvodu. Tento kožovitý štít přesahují pouze čtyři páry nohou. Bodavé a savé ústní orgány včetně dalších tělesných otvorů, kyčlí a pod., jsou patrné pouze na spodní straně těla roztoče. Všechna vývojová stadia klíšťáka (šestinohá larva a osminohá nymfa) včetně dospělce - imaga, sají krev. Na rozdíl od klíšťat je však sání krve nymf a dospělců velmi rychlé (do 20 min.).
Klíšťáci jsou aktivní zpravidla v noci. K jejich biologickým zvláštnostem patří schopnost dlouhého, až několikaletého hladovění. Ukrývají se zpravidla v trámech krovů či v puklinách zdiva, kde snadno unikají i běžným dezinsekčním zásahům, prováděným po vyklízení a zabezpečování půdních prostor. Aktivně lezou po fasádách domů a v obytných místnostech nižších pater či nově zbudovaných půdních vestaveb se mohou objevit i několik letech po provedeném zásahu proti holubům. Po vyhladovění aktivně vyhledávají nové, náhradní hostitele, kterými mohou být i lidé. Lezou po fasádách domů a otevřenými okny nebo i nepatrnými skulinami se dostávají do obytných či pracovních místností. Sání krve na člověku může uniknout pozornosti ve spánku. U citlivěji reagujících osob mohou být pozorovány silně svědící kožní reakce, horečky, změny tepové frekvence a další nápadné projevy. Při sání krve může teoreticky dojít i k přenosu některých patogenů, především původcú virového zánětu mozku a Lymské borreliózy, což však doposud nebylo dokázáno. Bolestivost s úporným svěděním a druhotné infekce po následné kontaminaci však mohou přetrvávat i několik týdnů a ztuhlé pigmentované zajizvení bývá patrné ještě i po několika měsících. Chronicky se vyskytující patogenní organismy a cizopasníci však zpravidla žijí se svými hostiteli v určité rovnováze, protože jejich existence je závislá na existenci těchto hostitelů.
Takže se ptám, Vás, co přemnožené holuby tolik hájíte: OPRAVDU CHCETE v našem městě přemnoženou populaci holubů přes všechna zde vyjmenovaná zdravotní i majetková rizika??? Za sebe říkám NE! a plně podporuji jejich odstřel.