1

(1 odpovědí, posláno do Jen tak)

Pořadatelé Svatováclavského běhu a Běhu Republiky československé děkují za pěkná videa ze závodů.

2

(142 odpovědí, posláno do Otázky na zastupitele)

Někdy v roce 2010 jsem v diskuzi na téma koupaliště napsal, že město Český Brod je ve Středočeském kraji snad jedinou obcí s rozšířenou působností, která nemá plavecký bazén či koupaliště. Po „revoluci“ dokázal Sokol Český Brod staré sokolské koupaliště na několik let zprovoznit. V koupališti jsem si naposledy zaplaval někdy v roce 1995 a od té doby areál koupaliště chátral. Přivítal jsem tedy, když došlo k dohodě a město areál koupaliště odkoupilo (za 2 miliony?). Domníval jsem se, že město je silnější ekonomický subjekt a  těšil jsem se proto, že koupaliště bude brzy zprovozněno. Když vedení město rozhodlo o zpracování projektové dokumentace, viděl jsem možnost plavání v koupališti tak do dvou let. Město ale nechalo zpracovat studii finančně náročné rekonstrukce a následně prohlásilo, že na rekonstrukci koupaliště nemá.
Připadá mi, že město pak už dále nehledalo způsoby jak koupaliště zprovoznit, neboť mělo k dispozici důvod proč to nejde – studii rekonstrukce která je nad finanční možnosti města.
Je zarážející, že na jedné straně město uvádí, že rekonstrukce koupaliště dle zpracované studie je nad finanční možnosti města a že na druhé straně město nechává zpracovávat návrh územního plánu, kde cena navrhovaných silničních obchvatů (výkupy pozemků, stavební práce) je mnohonásobně vyšší - odhadem 800 miliónů. V tomto případě však město nezmiňuje žádný finanční problém.
Uvažuje ještě někdo z vedení města o rekonstrukci koupaliště – tj. o rekonstrukce koupaliště v minimálním rozsahu, aby město na takovou investici mělo finanční prostředky a aby zároveň byly splněny nezbytné hygienické a jiné předpisy pro provoz veřejného koupaliště. Budeme si moci v horkých dnech dopřát osvěžení v našem městském koupališti nebo budeme muset nadále cestovat do vzdálených aquaparků a bazénů, na koupaliště do Úval, do rybníků na Vyžlovce či v Jevanech, nebo do bývalých pískoven v Sadské, Poděbradech, Ostré,…..?
Články uvedené na tomto novém vlákně fóra na téma koupaliště jsou dost smutné.
Pan starosta víceméně uvádí, že obyvatelé města si vlastně obnovení koupaliště ani nepřejí a argumentuje řídkými příspěvky na téma koupaliště na fóru (uvádí: v roce 2010 od 21.5. do 30.7., v roce 2011 od 16.6. do 22.6.,v roce 2012 od 18.6. do ?).
Já jsem ale zase na fóru nenašel žádné přání nějakého obyvatele města, aby na místě koupaliště bylo tréninkové fotbalové hřiště a přesto vedení města o takové možnosti nejspíš uvažuje.
Pan starosta uvádí, že nezná obec, kde by bylo rentabilní letní umělé koupaliště a že např. město Úvaly počítá v letošním rozpočtu s dotací na provoz koupaliště ve výši 620 tisíc Kč.
Ano, asi málokteré letní koupaliště je rentabilní. Je ale zajímavé, že město Úvaly takovouto částku ve svém rozpočtu najde (a našlo ji i v době, kdy bylo o dost menší než Č. Brod) ale bývalé okresní město Český Brod by takovouto dotaci (odpovídá to částce 80 Kč na jednoho obyvatele města) na provoz koupaliště asi neposkytlo. Je to smutné zjištění, neboť koupaliště existují  a jsou provozována i v mnohem menších městech a obcích a určitě nejsou také rentabilní. Jako příklad mohu uvést město Mšeno (u Mělníka). Toto město má pouze 1469 obyvatel (bez připojených 8 vesnic a osad pak pouze 1265 obyvatel) a přesto provozuje nádherné koupaliště (Městské lázně Mšeno) z roku 1932 - bazén o rozměrech 50 x 18 m. Pro zajímavost uvádím vstupné: dospělí 40 Kč (po 16 hodině 20 Kč), děti 20 Kč (po 16 hodině 10 Kč). Permanentka dospělí 800 Kč, děti 500 Kč. Bližší informace a fotografie lze nalézt na internetových stránkách města Mšeno.
Nechce se mi vůbec věřit, že město uvažuje o tom, že by se koupaliště mohlo zavézt zeminou a že by na jeho místě mělo vyrůst tréninkové fotbalové hřiště? To bychom pak opravdu měli větší „květináč“ než v Tuchorazi. A co takhle poradit Úvalům obdobné řešení – ušetřily by každoroční dotaci do provozu koupaliště a ještě by vydělaly za uložení zeminy. Myslím však, že Úvaly by takovýto zlepšovák nepřijaly. Vždyť Úvaly takto mohou oproti Českému Brodu nabídnout stávajícím i novým obyvatelům vedle lepšího dopravního spojení do Prahy právě existenci koupaliště.

3

(239 odpovědí, posláno do Otázky na zastupitele)

Dobrý den!
Předesílám, že nemám žádné vzdělání dopravního zaměření a proto můj názor nemusí být správný, ale domnívám se, že realizace obchvatu města dle náčrtku uvedeného na stránkách města (autor Bc. M. Binko) není s ohledem na stávající dopravní situaci ve městě a blízkém okolí nutná.
Český Brod není v současnosti městem s podstatným zastoupením tranzitní silniční dopravy. Silnice Praha - Kolín už cca od roku 1960, kdy byl vybudován obchvat města v úseku Nová Ves II - Přistoupim, nevede centrem města.
Městem v současnosti procházejí pouze silnice II. a III. třídy. Naprostá většina tranzitní dopravy je v současnosti vedena mimo město (ve směru východ – západ) po silnicích Kolín - Praha a Poděbrady - Praha a hlavně po dálnici D11 (Hradec Králové  - Praha). Je pravda, že silnice vedoucí přes Český Brod jsou využívány částí automobilů, které  přejíždějí mezi dálnicemi D11 a D1, ale právě díky neexistenci obchvatu našeho města není dopravní situace ve městě a v okolních obcích v oblasti nějak kritická, protože jako propojení uvedených dálnic slouží i jiné silnice vedoucí mimo Český Brod.
Vybudování navrhovaného obchvatu by naopak mohlo stáhnout tuto rozptýlenou dopravu mezi D11 a D1 k Českému Brodu a dopravně přitížit okolním obcím – Poříčany, Kounice, Tismice, Mrzky, …….
Navrhovaný obchvat by dle mého názoru navíc oddělil Štolíř od centra města, došlo by ke zvýšení hladiny hluku a exhalací v přilehlé obytné zástavbě a  lokalita mezi městem a Štomíří by se znehodnotila pro případnou obytnou zástavbu.

Zastávám názor, že město Český Brod není v oblasti silniční dopravy tranzitním městem, ale je typickým městem cílovým – lidé dojíždějí automobily do města na nákupy (dva supermarkety, množství jiných obchodů, 2x stavebniny, …), do škol, na nádraží ČD (město se chce vymezit jako důležitý dopravní terminál Pražské integrované dopravy), na úřady (městský úřad obce s rozšířenou působností, finanční úřad, …), do nemocnice s poliklinikou, do zaměstnání, za sportem, kulturou  a zábavou. Všem těmto lidem by, dle mého názoru, navrhovaný obchvat nepřinesl vůbec žádný užitek, protože z města domů se vracejí po stejné silnici, po níž do města přijeli (samozřejmě, když jim to dopravní opatření ve městě dovolí – viz ul. Jungmannova x ul. Kollárova).

Vzhledem k mému, možná nesprávnému, názoru, že Český Brod není typickým městem s výrazným podílem tranzitní silniční dopravy, nevidím navíc šanci, že by Středočeský kraj takovýto obchvat financoval. Chtělo by snad město obchvat financovat ze svých prostředků. Budeme-li vycházet z cen za které byly vyvlastňovány pozemky pro Silniční okruh kolem Prahy, mohlo by jen vyvlastnění pozemků pro českobrodský silniční obchvat stát cca 80 - 100 miliónů Kč. A kolik by stály vlastní stavební práce? Pan Bc. Binko by mohl uvést alespoň přibližnou částku.

4

(8 odpovědí, posláno do Otázky na zastupitele)

Dobrý den!
K odpovědi  na otázku nejsem kompetentní, ale k danému tématu mám několik připomínek.  Poškozování chodníků parkováním automobilů není problémem jen  v ulici Marie Majerové. Parkování na chodnících (na chodnících staršího data provedení i na nových dlážděných chodnících) je v našem městě docela běžné. Slovo chodník je odvozeno od slova chůze a chodník má tedy sloužit pro chůzi. Není to žádný „parkovník“, který by sloužil pro parkování automobilů. Myslím, že nadále platí pravidlo, že chodník může být pro parkování vozidel  využit pouze je-li to povoleno zvláštní dopravní značkou.  Ani nově budované chodníky nejsou konstruovány pro parkování automobilů. Nejen v Českém Brodě platí, že u chodníků tvoří podklad pro dlažbu zhutněné štěrkové vrstvy. Toto řešení má umožnit vsakování běžných srážek a snížení odtoku srážkových vod do kanalizace; a v případě našeho města, kde je převážně jednotná kanalizace, i snížení přítoku srážkových vod na čistírnu odpadních vod. Při parkování automobilů na chodnících proto dochází  k „propadání“ chodníků, ale může dojít i k poškození zde uložených inženýrských sítí (zejména možnost poškození potrubí plynovodu). Je smutné, že mnozí řidiči, kteří protiprávním parkováním na chodnících tyto chodníky poškozují, požadují pak na městu provedení rekonstrukce chodníků. Předpokládám však,  že možnosti českobrodské městské pokladny určitě nejsou neomezené.

5

(34 odpovědí, posláno do Otázky na zastupitele)

Domnívám se, že  město Český Brod je ve Středočeském kraji, snad kromě Votic, jedinou obcí s rozšířenou působností, která nemá plavecký bazén či koupaliště.
Po „revoluci“ dokázal Sokol Český Brod koupaliště na několik let zprovoznit. V koupališti jsem si naposledy zaplaval při kvadriatlonu (snad v roce 1995), který pořádalo sdružení ACFR 11. Od té doby leží areál koupaliště ladem. Přivítal jsem tedy, když došlo k dohodě a město areál koupaliště odkoupilo. Domníval jsem se, že město je silnější ekonomický subjekt a  těšil jsem se proto, že koupaliště bude brzy zprovozněno. Když vedení město rozhodlo o zpracování projektové dokumentace, viděl jsem možnost plavání v koupališti tak do dvou let. Město ale nakonec prohlásilo, že na rekonstrukci koupaliště dle zpracovaného projektu nemá finanční prostředky.
Město ale muselo vědět, kolik peněž může do rekonstrukce koupaliště během dvou či tří let investovat. Nebo se finanční situace města za poslední dva roky tak zhoršila? Bylo by hezké mít koupaliště dle zpracovaného projektu. Ten ale nejspíš skončí v šuplíku na radnici a obyvatelé města se nadále budou moci osvěžit jedině doma ve vaně, někteří pak ve svém bazénu na zahradě.
Českobroďáci si ještě mohou, na vlastní nebezpečí, zaplavat v blízkém Podviničním rybníku, ale kvalita vody není v posledních letech právě nejlepší, zejména z důvodu přítoku splaškových vod dešťovou kanalizací z obce Tuchoraz. Kvalita vody v rybníce se snad zlepší, protože obec Tuchoraz připravuje výstavbu čistírny odpadních vod. Bohužel je však počítáno s odváděním odpadních vod z čistírny (vody předčištěné i vody z obtokového potrubí ČOV) do rybníka, takže Podviniční rybník bude neoficiálně dočišťovacím stupněm čistírny.
Jestliže si v současnosti chce obyvatel našeho města zaplavat, musí cestovat docela daleko :
- aquaparky či plavecké bazény – Praha, Kolín, Čestlice, Neratovice, Čelákovice
- koupaliště - Úvaly
- vodní nádrže - Vyžlovka, Jevany, Sadská, Proboštská jezera, Poděbrady, Ostrá
Myslím, že rozsah rekonstrukce koupaliště by měl být minimalizován tak, aby město mělo na takovou investici finanční prostředky a aby zároveň byly splněny nezbytné hygienické a jiné předpisy pro provoz veřejného koupaliště.