Český Brod se v minulosti jmenoval Biskupův Brod
Na místní říčce Šembeře prý vznikla nejedna profesionální fotografie
Na první a povrchní pohled je Český Brod vcelku nenápadné a nezajímavé město.
Z oken projíždějícího vlaku vypadá jako nevzhledná průmyslová oblast, která nestojí za podrobnější poznání. Hlavní silnice město míjí, tak do historického centra zavítají většinou jen náhodní zájemci. Nebo ti, kteří vědí, co zde mohou objevit pozoruhodného.
Město, které udiví svými památkami, založil pravděpodobně již v první polovině dvanáctého století na trstenické stezce biskup Jan I. Šlo o trhovou osadu na důležité cestě spojující Prahu s jižní a východní Evropou. Volba místa byla naprosto logická. Brod přes říčku Šemberu, den cesty z Prahy i do Kouřimi. Kolem roku 1268 se město jmenovalo Biskupův Brod.
Historické jádro ukazuje domy středověkého původu, mnohé mají sklepy a přízemí gotické, zdivo prvních pater již renesanční. Podzemní prostory jsou jednou z největších zajímavosti. Jeho nepatrná část je přístupná z městského informačního centra, někdejší radnice. Můžete poznat asi sto padesát metrů katakomb, které zpřístupnila parta místních nadšenců. Kamenné klenby, patrně z patnáctého století, tajemně mlčí. Nic neprozradí ani plány podzemí, do dneška se nezachovaly.
Jen malý náznak chodby směřuje kamsi ke kostelu svatého Gotharda. Dnešní gotický chrám navazuje na původně románský kostelík. Nemá kryptu, ani žádné jiné podobné prostory. V případě významného chrámu je to alespoň trochu podivné. Na další odkrytí chodeb nejsou peníze, a tak až čas ukáže, zda nenápadná chodba z radnice vede skutečně kamsi pod kostel.
Nedalekou Lipskou horu známe všichni z hodin dějepisu. 30. května 1434 zde došlo ke známé bitvě, kde se utkala vojska katolické i kališnické šlechty s polním vojskem sirotků a táborů. Údajně při ní zahynul Prokop Veliký. Jsou i náznaky, že koncem bitvy nenápadně zmizel a panská jednota ho, spíše náhodou - třeba i menší zradou zajala až kdesi za Úvaly.
Na vrcholu kopce stojí od roku 1881 pískovcová mohyla. V roce 1939 byla svědkem přísahy věrnosti vlasti, kterou skládalo dvacet tři generálů Československé armády. Patnáct z nich se osvobození od německých okupantů nedožilo.
V okolí památníků je klid jakoby vyzývající k tichému zamyšlení. Nejen nad husitskými válkami, ale i nad všemi dalšími. Panoramatická vyhlídka od Českého středohoří přes Říp až po Krkonoše náladu k úvahám o všemožných souvislostech nenápadně podporuje.
V budově Českobrodského gymnázia podepsali 8. května 1946 představitelé německé brané moci definitivní kapitulaci. Méně známá epizoda z konce druhé světové války připomíná vojáky v Jesepech s bílými hvězdami na kapotách. Pololegální mise vojáků US army dorazila 8. května 1945 časně ráno do východočeských Velichovek s cílem kontaktovat polního maršála Ferdinanda Schörnera a přesvědčit ho o nesmyslnosti dalšího odporu pozemních vojsk. Nezastihli ho, neb hrdinný velitel krátce před příjezdem Američanů z lázní uletěl soukromým letadlem.
Pří zpáteční cestě konvoj třiceti vozů projížděl Českým Brodem. Celkem snadno se vojákům podplukovníka Roberta Pratta podařilo zabránit vyvraždění padesáti obyvatel města a okolí. Stateční bojovníci SS, kteří hromadnou vraždu připravovali, neměli chuť k nějakému většímu střetu s Američany.
Typické pro roky po vítězném únoru 1948 je, že se poznámka o zásahu Američanů jakousi záhadou ztratila z městské kroniky.
Český Brod stojí za návštěvu. Nejen kvůli historii, v okolí objevíte i překvapivě zajímavou krajinu. Třeba horní tok říčky Šembery. Romantická divočina připomíná Šumavu a řeku Vydru. Říká se, že na Šembeře vznikla nejedna profesionální fotografie, která později ozdobila nástěnný kalendář. Ale v popisku vyprávějící o šumavské bystřině.
Pavel Pávek
Foto: Nejstarší památkou Českého Brodu je kostel svatého Gotharda stojící na místě původního románského kostela. Hlavní oltář je dílem Ignáce Platzera a obraz svatého Gotharda namaloval v roce 1857 Josef Hellich. Zajímavá je i betonová kopule kostelní věže.