570 let povýšení Českého Brodu na královské město
Město slaví letos své významné historické výročí.
A to pětistésedmdesáté výročí povýšení města Český Brod na svobodné královské město. Stalo se tak dne 4. února 1437. Stojí tato událost za připomínku? Rozhodně ano! Hlavně pak mladší generaci našich obyvatel, neboť dobrá, pravdivá a spravedlivá znalost toku času a událostí v něm má nepochybně vliv na vztah k tomu kousku zeměkoule, posiluje zdravý patriotismus a vytváří potřebné vazby k němu. Což má nezpochybnitelný význam pro jeho zvelebování a další rozvoj.
Podle slov historika PhDr. Miloše Dvořáka, lze chápat onu historickou událost jako počátek rozkvětu našeho města. Český Brod po dlouhých husitských válkách potřeboval již klid a stabilitu ke svému politickému a hlavně hospodářskému rozvoji a toto mu císařská privilegia zaručovala. Českobrodští konšelé projevili tou dobou dostatek prozíravosti, která se vyplatila. V roce 1937, kdy se slavilo 500. výročí uznání Českého Brodu městem královským se všemi povinnostmi a výhodami, který tento statut přinášel, napsal Dr. Václav Vojtíšek, tehdejší archivář Hlavního města Prahy projev, z něhož vyjímáme důležité části, ve stručnosti popisující a dokreslující situaci památného roku 1437 a stavu, ve kterém se tehdejší Český Brod nacházel.
"Dne 4. února 1437 vydal Českému Brodu císař římsko-německý Zikmund Lucemburský, nedávno po dlouhých válkách Čechy přijatý za krále, důležitou listinu. Uznal jej královským městem, připojil jej k městům, která příslušela "k stolu, vlastnictví, komoře krále českého", i ustanovil, že se jeho měšťané mají říditi právem Starého města pražského, že mají odváděti do královské komory roční úrok a že mají podléhati soudu i správě podkomořího království. A tato listina byla doplněna jinou listinou vydanou zanedlouho potom dne 13. března jíž povolil městu Českému Brodu i městský znak neboli erb.
Vzácné listiny provedly tehdy závazné akty, které hluboko zasáhly do právního postavení i do vnitřního života města. Český Brod byl před husitskými válkami městem pražského arcibiskupa, ve válkách byl dobyt Pražany a jim podřízen, potom se ho proti Pražanům zmocnil Žižka a zůstal Sirotkům. Avšak po porážce Sirotků u Lipan byl uveden v nejistotu, který bude jeho osud. Obavy, že se snad vráti v poddanost na některé vrchnosti byly právě odvráceny obojí zmíněnou listinou: Český Brod byl přijat v bezprostřední závislost na králi a tím se dostal mezi přední města země. A to tenkrát znamenalo, že je zařaděn i do městského stavu jenž pod vůdcovstvím Prahy nejen mohl hájit na sněmích a jednáních svých práv a náležitostí, nýbrž mohl vedle šlechty, vedle pánů, i rytířů rozhodovati i u zemských berních i v zemských potřebách. A rovnost se šlechtou dávala každému královskému městu oprávnění, aby měl své volné statky zemské a aby z měšťanů a obyvatelů i z poddaných vesničanů mohlo stavěti vojsko, řídící se vůlí obce i bojující pod městským praporem.
Toto vzmohlé postavení královských měst byl výsledek husitské revoluce, která prokázala sílu a význam měst a vynesla jejich svobodu. Jestliže si Český Brod získal takových vymožeností a oprávnění, byla to milost krále, ale víc než milost krále působila důležitost a cena města samotného. Český Brod bylo město, jehož hodnoty byly uznávány i v době, kdy náleželo arcibiskupovi, jeho hodnoty se prokázaly i v časech potomních a měšťané vědomi si toho, napjali síly, aby se závažnost města ještě více povýšila. Tehdy včas, kdy se Zikmundem bylo smlouváno a kdy Český Brod neměl pána, prozíraví konšelé byli v Českém Brodě jako obětaví měšťané. Zesílili hradby městské, zvelebili město a opatřili jemu taková zařízení, jaká měla skutečná města královská. A spoléhajíc na to, zvláště na moc městských hradeb, jednáním dosáhli přízně krále, jemuž bylo jednati tak, aby se zbavil všech protivníků v zemi. Každé obezděné město byla vojenská pevnost, mohlo se brániti, pomocníky zjednati, to vše Českobrodští mohli položiti na váhu a připadlo jim k dobru. Co jim Zikmund Lucemburský udělil, to si vlastně Českobrodští vymohli, to si samostatně opatřili. A tak Český Brod prokázal, že záleží především na všech samotných, kdo si chtějí svobody získati a udržeti.
Co k tomu více dodat. Uplynulo dalších šedesát let a v roce 1997 jsme si znovu zavzpomínali. Oslavy zahájila v sobotu 24. května 1997 TJ Slavoj Český Brod uspořádáním 15. ročníku dálkového pochodu na paměť bitvy u Lipan (30. 5. 1434) a u příležitosti oslav 560. výročí povýšení města Český Brod na město královské. Dálkové pochody v Českém Brodě mají velikou tradici, sjíždějí se sem účastníci z celé naší republiky. Při překonávání únavy na trase 15 až 100 km, měl každý možnost z různých výhledů na trase se dívat na naše krásné okolí, ale i popřemýšlet si a při dobré fantazii si i představit, jak to zde mohlo vypadat právě před 560 lety. V neděli 25. 5. l997 byla v Podlipanském muzeu zahájena výstava uspořádaná u příležitosti 560. let královského města Český Brod jako pocta Jozefu Miškovskému, novináři, politikovi a spisovateli, který ve městě dlouhá léta působil. V kulturním programu vernisáže tehdy vystoupil herec, mistr slova, pan Radovan Lukavský. Mimo jiné i zavzpomínal na léta mládí strávená v Českém Brodě a na zdejším gymnáziu. Ve čtvrtek 29. května 1997 v rámci oslav zorganizoval starosta Ústředí selských jízd pan Hrdina v Českém Brodě Selskou jízdu. Bohužel, ta se sešla v dopoledních hodinách na Náměstí Prokopa Velikého ve velmi malém počtu a doprovodu jen dvou koní. Slavnostní, oficiální zahájení oslav se konalo v pátek 30. 5. 1997 v obřadní svatební síni českobrodské radnice. Pozvání k účasti na zahájení oslav přijala řada hostů z tehdejšího Okresního úřadu v Kolíně, starostové a zástupci z okolních měst, pozvání přijali i někteří tehdejší ředitelé nebo zástupci organizací a podniků působících v Českém Brodě. Zahájení se zúčastnili i členové městského zastupitelstva a někteří občané, také přátelé z Velké Británie, členové Česko-britské společnosti z družebního města Southwellu. Byli pozváni i hosté z měst a obcí, která mají ve svém názvu s námi společné jméno BROD. Proč Brod? Snad neuškodí malá vsuvka. "Protože vznikly kolem 12. století většinou jako celní místa, osady na obchodních stezkách spojujících západní a východní Evropu. Vznikaly na nejschůdnějších místech přechodu přes říčky či větší potoky v jinak těžko dostupných bažinatých oblastech. Byly to osady, později města, pro panovníky strategicky významná, původně převážně biskupská nebo arcibiskupská, později i královská. Jejich osud byl s malými obměnami historie vzájemně podobný. U všech byla hospodářská prosperita závislá na vojensko-mírových aktivitách země. V době míru, díky čilému obchodu, bohatly a rozrůstaly se v města s opevněním, později hradbami. Při vojenských taženích naopak byly vystaveny ničení, drancování, dobývání a vypalování. Téměř všechna poznamenala husitská tažení a později také třicetiletá válka. Koncem 19. a začátkem 20. století, převážně díky řemeslné a později u některých i průmyslové vyrobě, opět prosperita rostla."
Člen zastupitelstva Českého Brodu, člen Spolku pro ochranu kulturních a historických památek Českobrodska a tehdejší starosta Sokola p. Ing. Josef Kapička ve svém vystoupení přiblížil přítomným dobu a okolnosti roku 1437. Slavnostní atmosféru umocnil svým vystoupením herec a recitátor Alfréd Strejček, jehož recitál za doprovodu hry na violoncello vzbudil zasloužený obdiv. Podobně i vystoupení dětí z Umělecké školy v Českém Brodě za vedení pana učitele Hoskovce. K programu oslav patřila i prohlídka expozic v Podlipanském muzeu, pro pozvané hosty večeře a dále po večeři posezení hostů s členy městského zastupitelstva v našem hezkém, ale chladném "Podzemí". Poslední květnový den patřil symbolicky císaři Zikmundovi a jeho družině a jejich slavnostnímu vjezdu do města a předáním "privilegií" do rukou jeho představitelů. Stejně symbolická byla i ukázka středověké bitvy, u níž však zamýšlený a dojednaný rozsah nebyl dodržen. Škoda. Prostě proto, že vojska koalice a vojska husitská nedodržela slovo a nedostavila se v "hojném počtu". Asi byli "po Lipanech" značně oslabeni. Přes tuto malou chybu byly oslavy důstojné našemu městu a daly mu velký společenský význam prezentovaný nejen zde ve městě, ale i v rozhlase, tisku a televizi.
Letos jsme o dalších deset let starší a ony události roku 1437 jsou opět trochu více vzdálenější. To ovšem nemění nic na jejich významu a tedy i nutnosti si je znovu připomenout. Především z důvodu, který uvádíme výše. Mělo by tak býti na Městských slavnostech v sobotu 2. června 2007.
Karel Boček, s použitím poznámek svých a MVDr. Jaroslavy Čermákové