Turistický Brod
Město Český Brod

Památky - Památky

Album: Památky

  • KOSTEL SV. GOTHARDA
  •  KAMENNÁ ZVONICE
  • KOSTEL NEJSVĚTĚJŠÍ TROJICE

KOSTEL SV. GOTHARDA
  Původně románský kostelík z období kolem roku 1135 byl v 1.pol. 14. století přestavěn na gotický trojlodní kostel. V roce 1421 byl vážně poškozen a v letech 1613-1614 renesančně opraven. V letech 1765-1772 prošel barokní přestavbou podle projektu pražského architekta J.J.Wircha. Hlavní oltář kostela je rokokový od I.F.Platzera z roku 1781.
KAMENNÁ ZVONICE
Volně stojící renesanční zvonice, která byla postavena v letech 1578 – 1585 místním kamenickým mistrem Pavlem v severovýchodním rohu dnes zrušeného hřbitova u kostela sv. Gotharda. Zvonice je mohutná, 40 metrů vysoká dvoupatrová hranolová věž z pískovcových kvádrů. Vstup do jednotlivých pater zvonice umožňuje točité schodiště na jižní straně věže. Ve zvonici je zavěšen zvon „Marie“ z roku 1689 vysoký 70 cm a vážící 650 kg. V současné době není přístupná.
KOSTEL NEJSVĚTĚJŠÍ TROJICE
Kostel Českobratrské církve evangelické, který pochází z období let 1560 - 1562, se nachází v Městském parku.  Jedná se o renesanční stavbu s unikátní venkovní renesanční kazatelnou s reliéfy Kalvárie a Zmrtvýchvstání, dílo z roku 1585.
KAPUCÍNSKÝ KLÁŠTER S KOSTELEM SV. MÁŘÍ MAGDALENY (BÝVALÝ)

Kostel sv. Máří Magdaleny a špitál pro 12 chudých nemocných s kaplí sv. Michala objevíte ve spodní části nám. Arnošta z Pardubic. Založil ho z podnětu místní neznámé měšťanky pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic v roce 1359. Kostel byl za svou existenci několikrát poničen a znovu obnoven, avšak v roce 1785 byl kostel odsvěcen a následně sloužil k necírkevním účelům (sýpka, depozitář, sklad).   V současné době je klášter v soukromém vlastnictví a veřejnosti nepřístupný.  Foto kostela

 KOSTEL SV. HAVLA VE ŠTOLMÍŘI
Monumentální objekt kostela, který je jednou z nejpůsobivějších barokních staveb na Českobrodsku, ovládá svou hmotou celé široké okolí obce. Je to jednolodní stavba obdélného půdorysu s obdélným presbytářem, situovaným příčně k lodi. K presbytáři se v ose pojí drobná čtvercová sakristie.  Barokní stavba, která byla postavena mezi roky 1710 –1750 zkušeným zednickým mistrem Kristiánem Minedim.  Velmi cenné je původní vybavení kostela, dochované bohužel pouze částečně. Jedná se především o monumentální raně barokní oltář z roku 1688 s mladším tabernáklem z roku 1713, který byl původně určen pro Sázavský klášter a do Štolmíře byl přenesen v roce 1756. Unikátní jsou (bohužel velmi poničené) barokní varhany z roku 1688 od Johanna Heinricha Mundta. Boční oltáře sv. Kříže (severní stěna) a Panny Marie (jižní stěna) jsou z poloviny 18. stoletív nástavcích jsou původní obrazy, hlavní obrazy jsou novější, od Karla Geigeraz roku 1890. Po levé (evangelní, severní) straně lodi se nachází dřevěná kazatelna* z roku 1688,
POMNÍK PROKOPA VELIKÉHO
   Secesní pomník Prokopa Velikého (Holého) od sochaře Karla Opatrného z roku 1910. Pomník, který byl postaven na místě bývalé městské kašny, představuje táborského hejtmana v kritickém okamžiku bitvy u Lipan 30. května 1434 a v době svého vzniku i dlouhá desetiletí po ní symbolizuje lipanskou národní porážku. Prokop Veliký stojí na stylizovaném návrší zády k radnici, v ruce třímá husitský palcát a jeho pohled směřuje k Lipanům. Za ním pak jsou symboly válečnického vybavení té doby.
SOUSOŠÍ SVATÉ RODINY
Na náměstí Arnošta z Pardubic se nachází barokního sousoší Svaté Rodiny. Originál barokního sousoší byl zhotoven Janem Jiřím Šlanzovským v letech 1722 - 23. Sousoší vzniklo na objednávku zdejší městské rady a financované bylo z odkazu Terezie Tlapalové. Zchátralé bylo v 90. letech 20. stol. renovováno a uloženo v Podlipanském muzeu a místo něho byla postavena kopie zhotovená akademickým sochařem Váňou.
KAPLIČKA SV. JANA NEPOMUCKÉHO
Výklenková kaplička s pískovcovou sochou sv. Jana Nepomuckého zdobí nám. Arnošta z Pardubic hned vedle kostela sv. Gotharda. Pořídila ji ze svých financí manželka zdejšího starosty (purkmistra) Matylda Weidenhofferová v roce 1900. V roce 2013 byla socha i kaplička opravena a 22. září téhož roku znovu slavnostně vysvěcena.
KOUŘIMSKÁ BRÁNA
Dřevěná kolová hradba Českého Brodu byla za podpory arcibiskupa Arnošta z Pardubic nahrazena v letech 1343 - 1364 kamennou hradbou se třemi bránami: Pražskou, Kouřimskou a Liblickou a dvěma fortnami: Žitomířskou a Podměstskou. Za 30leté války bylo opevnění značně poškozeno a bylo po r. 1656 barokně opraveno a doplněno vybudováním předbraní. Z této doby se dochovalo pozdně barokní předbraní Kouřimské brány. Východní průčelí je osazeno reliéfní deskou se znaky Svaté říše římské a královského města Českého Brodu, nad kterou je připevněna tabulka s monogramem Leopolda I. a reliéfem císařské koruny.
RADNICE ČP. 70
  Novorenesanční budova byla postavena v letech 1897 - 98 podle plánu architekta Antonína Turka jako Občanská záložna. V části budovy sídlila do roku 1948 občanská záložna. Zasedací síň a některé kanceláře zdobí obrazy akademických malířů Otakara Moravce a Jaromíra Seidla.
STARÁ RADNICE ČP. 1
   Podle nalezené kachle se znakem arcibiskupa Jana z Jenštejna se soudí, že budova byla postavena již koncem 14. stol, každopádně bezpečně doložena je k roku 1402, čímž se řadí mezi nejstarší radnice v českých městech. V roce 1547 byla přestavěna renesančně a po velkém požáru města v r. 1739 barokně v letech 1741 - 1743. Od roku 1800 byla v části radniční budovy lékárna a při reorganizaci státního soudnictví v roce 1849 předalo město radnici okresnímu soudu. Po několika letech se stala budova sídlem okresního hejtmanství a od zrušení okresu v roce 1960 slouží kulturním a osvětovým účelům. V roce 1996 byla stará radnice prohlášena kulturní památkou.
MĚSTSKÉ HRADBY
 

Kamenné opevnění bylo postaveno kolem roku 1360 a mělo chránit občany před nepřátelskými nájezdy. Vstup vedl přes tři brány a minimálně jednu fortnu. Do dnešních dnů se zachovala část z obvodové hradby, především na jižní, jihovýchodní a západní straně jádra města. Také se zachovalo předbraní Kouřimské brány s částí brány samotné a východní fortna. Na jihovýchodě se zachovalo opevnění i s baštami. Zdivo hradeb je postaveno z velkých kusů permokarbonského červeného pískovce.

Článek o opevnění města Českého Brodu 1998-02-04.pdf

 MĚŠŤANSKÝ PIVOVAR
  Původní českobrodský měšťanský pivovar vznikl v roce 1664  na místě středověkého Homolkovského domu se sladovnou a vyhořelého Pickovského domu v severozápadní části města za dnešní požární zbrojnicí (čp. 71). Přestavěn byl po požáru v roce 1739, v letech 1866-67 pivovar přestavěl českobrodský stavitel Vojtěch Balšánek a rozšářil ho o sladovnu.V letech 1953 a 1954 patřil pod Benešovské pivovary n. p. a v letech 1955–69 opět národnímu podniku Středočeské pivovary. Vyrábělo se zde mj. 10° výčepní světlé pivo, 12° světlý ležák a 14° tmavý speciál Granát. Sladovnu v roce 1994 zakoupila soukromá společnost a majitel by chtěl budovu někdejší sladovny využít v oblasti cestovního ruchu a navázat na dlouhou tradici českobrodského pivovarnictví. 
PODLIPANSKÉ MUZEUM
  Muzeum bylo založeno již v roce 1896. Sídlí v pozoruhodné secesní budově, postavené v letech 1927 - 1930 podle projektu architekta Antonína Balšánka, kterou obklopuje původní zahrada. Muzeum tvoří jednu z dominant historické vilové čtvrti, rozprostírající se na severozápadním okraji města. Muzejní expozice přibližují památnou bitvu u Lipan (30. 5. 1434), slovanská hradiště v Pošembeří a zajímavou orientální sbírku cestovatele Josefa Zounka. Každoročně se zde koná také několik sezónních výstav a doprovodných programů.
SOKOLOVNA
   Budova Sokolovny v Českém Brodě byla postavena roku 1884 podle projektu místního architekta Jana Kouly, jenž se spolu se svým žákem Josefem Poseltem podílel i na její umělecké výzdobě. Sokolovna má nádherný kazetový strop a oponu od Jana Kouly a po slavnostním otevření v roce 1885 se stala společenským a kulturním střediskem města.
 BUDOVA NÁDRAŽÍ
   Výpravní železniční budova byla postavena v letech 1928 - 29 podle plánů českobrodského rodáka, architekta Františka Kouly ve slohu geometrické moderny s prvky kubismu. Do dnešní podoby byl objekt upraven v 50. letech v souvislosti s elektrizací trati Česká Třebová - Praha, kdy byla zbourána bývalá výtopna, provedeny úpravy kolejiště a vybudována nástupiště s podchodem. V roce 2010 byla budova opravena současným majitelem, ČD, a.s.

 

Český Brod je staré gotické město, a proto se zde nachází i podzemní část. O vzniku podzemních chodeb (sklepení) však dosud mnoho nevíme. Sklepení mohla sloužit například jako úkryt cenností a peněz, mohla se zde skladovat sůl, potraviny, víno či jiné zemědělské produkty. Po velkém rozmachu pivovarnictví ve 14. st. sklepy sloužily k uskladnění piva a surovin potřebných k jeho vaření. Sklepení mohla v případě ohrožení sloužit i jako úkryt pro ohrožené obyvatele města. Chodby a sklepy se v historickém jádru města zachovaly až do dnešní doby, část jich však byla zazděna a někde také zasypána. Od roku 1993 je malá část chodeb zpřístupněna, vstup je z budovy čp. 1, na náměstí Arnošta z Pardubic (nutno domluvit prohlídku v Informačním centru města, na náměstí Arnošta z Pardubic čp. 56) Více o podzemí zde. 

 OTVÍRACÍ DOBA:

Pondělí a středa 8:00 - 11:00 a 12:00 - 17:00 hod., na požádání v IC
Úterý, čtvrtek a pátek 8:00 - 11:00 a 12:00 - 17:00 hod., na požádání v IC
Sobota a neděle (květen - září) - 11:00 - 16:00 hod., na požádání v IC

Adresa: Informační Centrum nám. Arnošta z Pardubic 56, Český Brod. 
telefon: 321 612 218 - 219e-mail:info@cesbrod.cz

Album: Podzemí města

  • Podzemí města
  • Podzemí města
  • Podzemí města

Album: Obřadní síň v podzemí

  • Obřadní síň v podzemí
  • Obřadní síň v podzemí
  • Obřadní síň v podzemí

Virtuální prohlídka podzemí (možnost svatebních obřadů)


Pozorný čtenář těchto řádků a příznivec regionální historie si jistě vzpomene na některé dřívější články, kterými jsme se snažili v Českobrodském zpravodaji vzbudit zájem o českobrodské podzemí. Český Brod je staré historické gotické město a jako takové má své atributy. Jedním z nich jsou i podzemní prostory, chcete-li chodby, sklepy. O jejich existenci se povětšině ví jenom z ústních podání, legend a pověstí. Málokdy najdeme jejich přesný popis, lokalizaci a už vůbec ne přesné zaměření a zmapování. Čas narušil tvář podzemí mnohdy natolik, že fragmenty přístupných prostor nedávají již přesný obraz jejich rozložení, velikosti a účelnosti. Proč asi naši předkové vykopali pod zemí, mnohdy nemalé, chodby, místnosti? Lze se právem domnívat, že je k tomu vedla přirozená snaha zajistit si úkryt a únikové prostory, cesty, pro případ vážného ohrožení svojí existence. Historici říkají, že jedna z cest vedla i do chrámových staveb (kostelů) - středověkem uznávaného místa azylu (výjimku tvořili snad jedině Husité a Švédové při svých nájezdech).Podzemní prostory byly budovány, stejně jako i dnes, i z daleko prozaičtějších důvodů - jako obyčejné sklepy. S využitím stejným jak je v naší době chápeme i my - sklady potravin, výroba a skladování piva, vína, zemědělských produktů, ovoce.Pod Českým Brodem chodbový systém nepochybně existuje. Jeho stavební stav je s největší pravděpodobností povětšině špatný, chodby budou zavalené, nebo uměle zasypané a dá se očekávat, že do některých úseků již pronikla spodní voda O existenci a rozložení českobrodských podzemních chodeb samozřejmě existují i již zmíněné dohady, legendy a pověsti. Jsou oživovány stále i přes mnohá vyvrácení se objevují znovu a znovu - je to tajemné a to přitahuje, láká. Logické argumenty nejsou nic platné. Tak tomu bylo, je a asi i bude...

PROLOG

Psal se rok 1970, byl podzim a již druhým rokem jsme si zvykali, že jsou u nás „národní hosté" a začínala topná sezóna. V budově čp. 1 na Náměstí Budovatelů - dnes Náměstí Arnošta z Pardubic, sídlila a dosud sídlí městská knihovna a Městské kulturní a společenské středisko tzv. „osvěta", se topilo ještě lokálně, a jednoduše řečeno - nebylo v té těžké době uhlí nazbyt. Byli jsme tehdy mladí, plni elánu a vadilo nám, že místo uhlí byl přinášen ke kamnům mour, který v kamnech, jak jinak, čoudil, bouchal a zrovna také příliš nevoněl. Takže se zbytky uhlí a mouru prohazovaly stavební prohazovačkou. Uhlí nevezli a tak i hromada uhelného mouru se začala tenčit. V hlavní stěně budovy směrem k průběžné komunikaci se objevila část zazděného dveřního kamenného pískovcového portálu, který lákal. Přizvali jsme do sklepa snad každého, koho jsme sehnali. Především Rudolfa Petráně, tehdy ředitele „osvěty", a ten pravil: „...že to je asi vchod do podzemních chodeb, ale, bude to záhada, ani Miškovský o tom, pokud vím, nepsal". Nikdo nic nevěděl, pouze dohady a fantazie. Za nějakou dobu probíhala v domě celková rekonstrukce elektroinstalace. Nebyl žádný problém přesvědčit elektrikáře k vybourání otvoru, kterým bychom se protáhli a k přinesení dlouhých „prodlužáků" a baterek a už jsme lezli. Ukázalo se, že Petráň měl zřejmě pravdu, šlo o chodby, přístupné z původního radničního sklepa, ale téměř zasypané. Po břiše se dalo proniknout několik metrů k místu, kde bylo možné rozpoznat rozbočení do dvou směrů, dále se už nikomu nechtělo...
Čas, který pak následoval, „podzemí" příliš nepřál. Pouze občas bylo slyšet, že někteří odvážlivci se snažili proniknout dále, ale výsledkem byly pouze jenom další dohady a fantazie. Nic konkrétního se neudělalo, stačila jen ta romantika. A tak se pomalu pozapomnělo...

JAK TO BYLO POTOM

V červenci 1990 jsem se vrátila zpět do této budovy. Po předávacích ceremoniích jsem čekala na moment, kdy se sama půjdu podívat do sklepa. Nikdy jsem za celá ta léta o podzemí nic neslyšela, přesto jsem byla napjatá, zdali se něco nezměnilo. Nezměnilo se vůbec nic, pouze otvor v zazdívce portálu byl o něco větší.

V roce 1993 byl založen Spolek pro ochranu kulturních a historických památek Českobrodska a idealisticky se začalo s vyklízením podzemních chodeb. Nejdříve s pomocí skautů a jiných nadšenců, potom vyklízela firma slovenských Romů, nakonec firma Ukrajinců. Vyčítali nám, že vykořisťujeme děti, vedli jsme „důlní“ deník o tom, kdo vkročil do podzemí. Veškerou zodpovědnost na sebe vzal tehdy Ing. Josef Kapička. Neměli jsme ani korunu, začínající podnikatelé nám půjčovali helmy na hlavy, nářadí, kbelíky, kolečka. Vše se nám zase ztrácelo. Velkou radostí bylo pro nás posvícení roku 1993, poprvé jsme mohli broďákům ukázat alespoň, když se hodně sehnuli, něco z podzemí. Když jsme šli tehdy po městě, měli jsme radost, že po suchých ulicích chodili lidé se zablácenými botami. Ti byli totiž v podzemí a bylo jich dost. Postupně jsme přesvědčovali zastupitelstvo, dali nám tisíc korun, což stačilo tak na jedno stavební kolečko a tři kbelíky. Průlom nastal po slavnostech v roce 1994 – rozhodnutím městského zastupitelstva byl v podzemí instalován transportér, který za režijní cenu vyrobili příznivci z českobrodské panelárny, přestalo tak ruční vynášení zásypu a vyklizovací práce se značně zrychlily. Členové spolku se stali Pracovní skupinou Programu regenerace města. Nové zastupitelstvo schválilo pravidla o přerozdělování financí, získaných prodejem nemovitého majetku města, zavedlo Fond obnovy města. Tato významná skutečnost umožnila Pracovní skupině daleko lépe uplatňovat oprávněné požadavky na obnovu historických památek Českého Brodu a město tak může spolufinancovat obnovovací práce, na něž byly získány prostředky i odjinud, např. z prostředků Ministerstva kultury České republiky.

Koncem roku 1995 jsme opravovali narušenou klenbu chodeb. Nastaly další trampoty, hned začátkem roku 1996 z neznámých příčin stoupla voda v jedné boční chodbě a zatopila celé podzemí tak že voda vytékala až do původního radničního sklepa. Nepřetržitě jsme odčerpávali vodu. Nakonec nezbylo nic jiného, než celý prostor zdrenážovat, drenáže svést do malé skružené studny a vodu automaticky nepřetržitě odčerpávat. Dlouhotrvající deště v létě roku 1997 způsobily daleko vážnější problém. Voda nahromaděná na staveništi v domě přes ulici si našla cestu do podzemí, postupně a nenápadně namočila a posléze vyplavila hliněnou maltu mezi klenbovými kameny a tak došlo k prostorovým změnám, které umožnily svislým tlakům destrukci stropních kleneb, k vypadnutí klenbových kamenů (klenáků) a následnému zhroucení části klenby a vyvalení hliněného nadloží. Najednou bylo ve vyklizených chodbách opět plno. Navíc nebezpečí dalšího propadu pod frekventovanou silnicí.

Nastalo opět shánění finančních prostředků a odborníků. Finanční pomoc přišla z Okresního úřadu z útvaru regionálního rozvoje a díky tomu, že jsme právě před několika měsíci získali pro budovu čp. l prohlášení budovy bývalé radnice kulturní památkou, finanční pomoc přišla i z prostředků ministerstva kultury. Finančně se podílelo i svým dílem město Český Brod. Shánění peněz předcházelo hledání a výběr firmy, která by celou by okamžitě zajistila zával a provedla opravné práce. Byla vybrána firma Ing. František Drahorád z Kutné Hory, která okamžitě poslala partu „kutnohorských havířů a záchranářů“, kteří okamžitě zajistili výdřevou narušené stropy. Začaly rekonstrukční práce, konzultace s památkářem, statikem. Určili postup obnovy zřícené klenby a obnovení bezpečnosti v celém chodbovém systému. Pro názornost uvádíme, že v ohrožených místech bylo nadloží zpevněno speciálními ocelovými profily, železobetonovými výplněmi a podpěrnými sloupy z cihelného zdiva. Byly zesíleny i základy budovy čp. 12. Pohledová část klenby byla obnovena původními kameny, spáry mezi kameny byly vyčištěny a znovu vyplněny cementovou maltou, která byla pohledově přikryta vrstvičkou malty vápenné (středověké). Tím bylo zabráněno dalšímu vyplavování původní hliněné malty. Práce zdlouhavá a namáhavá.

Po skončení záchranných prací bylo rozhodnuto, že se interiéry sklepů a chodeb upraví položením režné cihelné dlažby a instalací celkového bezpečnostního elektrického osvětlení.

Stejným způsobem byl upraven původní radniční sklep pod čp. l a nejspodnější sklep pod domem čp. 12, který je z chodbového systému přístupný užším a nižším průchodem. Závěrečné „retuše“ interiérů dovršily tuto etapu pronikání do českobrodského podzemí.

V roce 1997 byla v rámci pokračující rekonstrukce čp. l rekonstruována a upravena přístupová část přímo z chodníku z náměstí Arnošta z Pardubic (vedle tehdy instalovaného INFOMATU) a tím byl vytvořen samostatný vchod do podzemí s příjemnou vstupní místností a sociálním zázemím. Vše schváleno Ústavem památkové péče středních Čech.

A CO BUDE DÁLE?

Dokončit rekonstrukci všech místností pod domem čp. 12 a upravit odtud východ z prohlídkové trasy je naší současnou snahou. Bohužel, jako všechny ostatní rekonstrukční práce, je nedostatek finančních prostředků. Ten by se dal zmírnit státním příspěvkem, který ovšem vyžaduje zapsání obnovované kulturní památky do příslušného registru. A tak zbývá dům čp. 12 a jeho sklepení jako celek. Je to historicky i architektonicky významný dům, navíc v majetku města, který si tuto ochranu jistě zaslouží. Další průniky do bočních chodeb jsou již problematické, jde většinou o soukromý majetek a snem všech zúčastněných je „objevit“ spojovací chodbu s místním kostelem sv. Gotharda či jiné napojení do dalších chodem, které nepochybně existují a jsou více či méně v původním stavu.

Objevování a zpřístupňování dalších částí chodbového systému v Českém Brodě je možné v čp. 56 na stejném náměstí (sídlo Pracovního úřadu, banky aj.), který je také majetkem města a jeho sklepení skýtá mnoho neprobádaných koutů a vstupů do středověkého podzemí.

A využití již rekonstruovaných prostor? Vzhledem k poměrně stálým klimatickým podmínkám bude možné v podzemí instalovat expozici některých sbírkových celků, kterým toto prostředí s mírně zvýšenou vlhkostí nebude vadit. Namátkou je možné jmenovat některé sochařské nebo kamenické artefakty, ošetřené kovářské či jiné kovové památky ap.

Věříme, že se využití najde. V současnosti slouží sklepení a chodby jako prostor pro přátelská setkání a pořádání drobných společensko-kulturních akcí jako jsou komorní koncerty, uvedení drobných dramatických vystoupení a i občasné krátkodobé výstavby regionálního charakteru.

Miroslava Bočková, řed. MKIC

Psáno v roce 1998

Poznámka: v červnu roku 2005 byla vstupní místnost upravena jako alternativní oddávací siň. Bližší informace na tomto webu nebo na matrice městského úřadu v Českém Brodě.

Copyright © Město Český Brod, 2005-2017 | Přístupnost | Kontakty | Mobilní verze | Administrace | vývoj MyWebdesign.cz
Cesbrod
TOPlist